You hit me, I hit you back, you gave a kick, I gave a slap…
Dvacet minut zírání do facebooku jsem vyměnila za sto pět minut Green Street Hooligans 2: Stand Your Ground. Nijak mě to nenadchlo, mlátí se tam ještě mnohem víc než v tom původním filmu, prostředí věznice nic moc. Hooligans bez Charlieho Hunnama (cokoli bez Charlieho Hunnama) nejsou to co bývali. Co jim ale nemůžu upřít je ta hudba. Doufám, že existuje nějaký soundtrack, jinak se snad znovu dám do poslouchání Sham 69
I když jsem si slíbila, že jakmile ten film dokoukám, začnu něco dělat (v plánu bylo dočtení toho Coelha, ta knížka mě hrozně nebaví a chci ji vrátit, ale už jí tu mám dva měsíce a bylo by špatný ji nepřečíst), ale v zájmu promazání disku musím vidět druhý díl Harper’s Island, který se mi tu ještě povaluje. Jen si nejsem uplně jistá, jestli na to mám žaludek. Začíná mě děsit už jenom to One by one… I když Jim Beaver mi možná dává trochu pocitu jistoty…
Pozvolna se mi stahuje poslední díl druhé série Sons of Anarchy, takže se asi začnu dívat na ni. I když si ještě pořád nejsem uplně jistá, jestli se mi ten seriál líbí.
…
Právě jsem vyhrabala v počítači tři díly Truth or Scare s Michelle Trachtenberg. Docela sranda, každopádně je jdu smazat. Nemusím mít všechno ![]()
Málem bych zapomněla, konečně jsem viděla poslední dva díly Skins. Ten s JJem se mi líbil, ale ted další… Co to sakra mělo znamenat? Nelíbí se mi! Fuck! Co se mi ovšem líbí, je to, jak Effy vypadala. To její oblečení nemá chybu. A bez těch černých stínů vypadá ještě líp! Zbožňuju to její sako, potřebuju si taky pořídit/vytvořit něco podobného. Dokonce jsem teď dostala takový hezký nápad, asi si ušiju vestu. Jen budu potřebovat něco, podle čeho to udělám, aby to nebylo moc od oka…
Konečně jsem se donutila stáhnout si Florence + The Machine, protože o tom všichni píšou a mluví a já nesnáším, když nejsem v obraze. A jsem vážně ráda, že jsem si to stáhla. Zjistila jsem, že jednu písničku znám a že se mi ten zbytek hrozně líbí.
Tatínek mi předal CD Rich Kids, což je kapela Glena Matlocka, která pokud vím fungovala asi tři roky po tom, co Matlocka vyrazili ze Sex Pistols (protože Sid Vicious) a teď udělala jakýsi reunion (nechápu proč). Každopádně Ghosts of Princes in Towers je dobrá deska, skoro se mi ani nechce věřit, že měl Matlock cokoli společného s tím tvrdým zvukem “pravých punkáčů” Sex Pistols.
Včera jsem poslouchala na myspace to nové CD Killerpilze Lautonom a opravdu nevím, co si o tom mám myslet. Něco se mi tam líbilo, něco mi přišlo jako naprostá sračka a pak tam jsou písničky, co se mi líbila melodie, ale pak měl příjít zlom, kterej buď nepřišel nebo přišel špatně. Vážně nedokážu ten svůj pocit popsat, možná jsem jen očekávala víc. I když nevím proč, po Drei jsem ztratila iluze…
Zrovna nedávno jsem s Dančou mluvily o Lovely Bones, myslím o tom filmu. Z nějakého důvodu máme pořád v hlavě vypálenou tu trapně sladkou větu My name is Suzie Salmon. Like the fish. Každopádně, včera jsem se kousla a objednala jsem si tu knížku. A spolu s ní ještě Supernatural: Nevermore od kdoví koho, ale prostě jsem měla pocit, že si to chci koupit. Takže tak.
Teď se budu chvíli nudit svou fantazií a pak vyrazím do Centrálu na Mechanický pomeranč. Konečně ho uvidím celý a na velkém plátně.

